Když to člověk začne cítit jinak...

8. listopadu 2009 v 19:49 | Tokiačka-kiki |  Me & my blog
Nechci psát,že je konec tohohle blogu,protože není. Ale důvod,proč sem teď tohle píšu samozřejmě mám.

Ten,kdo sem chodí pravidelně (jakože nevím,jestli vůbec někdo takový existuje) si už určitě všimnul,že tady nepřidávám články už tak frekventovaně a často jako dřív. Je to hlavně proto,že už nemám moc důvodů,proč být přilepená na th.de nebo jiných stránkách o Tokio Hotel tolik hodin denně.

Většinou to přes den třeba ani nestihnu,protože přijedu dlouho ze školy,jelikož jdeme po škole s kámošema ještě ven a na blog pak jdu třeba až večer. Nebo mám pak odpoledne hodně učení (přece jenom jsem teď na gymnáziu a starý režim ze základky už jaksi neplatí) a nejdu sem vůbec. Prostě vždycky se něco najde.

A teď už to nemám tak,že sem prostě MUSÍM! To bývávalo. Určitě jste si všimli,že poslední dobou sem vždycky nahrnu uplně všechno,co kde najdu,prostě absolutně všechno kopíruju! A mnohdy si ty rozhovory,články,novinky ani nepřečtu,nepodívám se na ty videa,neprohlídnu si fotky.

Moje láska k TH ale nekončí,to rozhodně ne! Naopak! Koupila jsem si lístek na koncert v březnu,konečně je uvidím živě a moc se na to těším. Ale s blogem už to prostě není jako dřív.

Nikdo sem stejně moc nechodí,návštěvnost je nižší než na začátcích a tak vlastně ani nemám moc důvodů proč pokračovat. Nechci ale s blogem skončit. A to z jednoho prostého důvodu: DALO MI TO VŠECHNO HODNĚ PRÁCE! I když se to možná nezdá. A taky přesně vím,že za nějakou dobu se mi po tom všem zasteskne,nebo zrovna nebudu mít co dělat a budu sem chtít jít a zveřejnit pár nových článků,co se momentálně děje a tak.

Takže závěrem chci všechny,kdo si tohle právě přečetli,uvědomit,že tenhle blog nezahodím. Nikdy. Jen si dávám takovou menší pauzu,nebo jak to nazvat. Už nechci,aby bylo jedinou mou denní činností vysedávání za kompem a mačkání ctrl c,ctrl v....už se to pro mě po těch letech stávalo trošku stereotypní a kdo vydrží vést blog tak dlouho jako například Evule a její řekla bych světoznámý blog tokio-hotel-de.blog.cz ,tak toho můžeme jen obdivovat.

Vím,že poslední dobou končí spoustu TH-blogů a vím,že to hodně lidí zaskočilo,překvapilo nebo dokonce naštvalo - vzpomenu si na konec terusky-tokiohotel a hned si říkám,co jsem to za pokrytce,ale prostě teď to takhle cítím. Poznávám na sobě teď konečně tu změnu. A není to o tom,jestli jsem ještě pořád "ta" fanynka Tokio Hotel nebo ne. Říkám vám,že můžu být fan i nadále,bez vedení blogu a můžu být ještě lepší než doteď.

Tokio Hotel miluju,miluju jejich nový album,písničky,těším se nehorázně na březnový koncert...ale prostě jak už jsem psala...na tomhle blogu už nebudu denně. Třeba to nevydržím a zajdu sem hned zítra (třeba jen tak ze zvyku) nebo naopak opravdu nebudu mít čas ani náladu a nezajdu sem vůbec,každopádně blog nemažu nebo něco takovýho.

Kdyby jste mi někdo něco chtěli,na svém druhém blogu www.life-is-my-love.blog.cz
jsem pořád. Teda nepíšu tam denně,ale zkrátka když mám náladu,nějaký zážitek se kterým se chci podělit,jdu tam a napíšu něco děsně dlouhýho a nezáživnýho :D Jsem už taková.

Jsem strašně ráda,že jsem tohle teď napsala. Ulevilo se mi,protože já prostě tohle blogaření tady na tokiackaaa.blog.cz poslední dobou brala fakt jako povinnost,už to pro mě přestávala být zábava.

Omlouvám se všem,koho jsem teď svojí změnou zklamala. Ale doufám,že mě chápete. Pořád mi přišlo,že jsem stejná a nudná. Teď ani nevím proč...pociťuju na sobě prostě změnu. A možná na to má vliv ta zamilovanost a to,že Tokio Hotel už nejsou jediný kluci na světě,který jsou ti nejúžasnější,nejkrásnější,nejchytřejší,prostě nejvíc cool. Dřív jsem vážně viděla jen je. Teď je tomu jinak a je to to nejkrásnější,co může existovat.

Určitě se sem ozvu,jen nevím kdy.

Nebudu se loučit. Nechci.

Vaše Tokiačka-kiki
 

Kam dál

Reklama